Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč
Městys Chlum u Třeboně má místní části Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč
Chlum u Třeboně je oblíbeným letoviskem na břehu rekreačního rybníka Hejtman (82 ha). Ten byl založen v 16. stol. a pojmenován podle hejtmana Krajíře z Krajku.
Z historie Chlumu u Třeboně
Historie osídlení však sahá až ke konci 14. stol. Během staletí se na zdejším panství vystřídali Vítkovci, Rožmberkové, Krajířové, Lobkovicové, Slavatové, Stadionové a posledním majitelem byl od r. 1875 synovec císaře Františka Josefa I., arcivévoda František Ferdinand d’Este. V letech 1881–84 byl zdejší zámek z r. 1710 přestavěn do dnešní podoby. Dvacetihektarový park se vzácnými dřevinami založil konopišťský zahradník Mössmer.
Po válce panství spravovalo ředitelství lesů z Prahy, zámek se stal letním sídlem vládních úředníků a do Chlumu na letní byt začali přijíždět mnozí umělci, mj. K. M. Čapek-Chod, K. Konrád, G. Preissová, A. Sova, O. Nedbal, V. Novák, K. Kovařovic, F. Kysela, rád se sem vracel F. Hrubín (1910–71), byla zde zfilmována jeho hra Srpnová neděle.
Součastnost Chlumu u Třeboně
Zámek i park jsou nyní soukromým majetkem, nejsou přístupné.
Chlum byl významnou průmyslovou obcí, na konci 18. stol. zde pracovala železárna, vyráběly se mj. koleje pro koněspřežku. V r. 1891 firma Stölze zprovoznila sklárnu a ta patřila až do konce 20. stol. mezi nejlepší v Čechách. Byla součástí firmy Crystalex v Novém Boru a vyráběla luxusní olovnatý křišťál a kalíškovinu.
Dominantou obce je i farní kostel Nanebevzetí Pannny Marie
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu u Třeboně stojí na kopci na náměstí.
Kostel vystavěn v letech 1737–1745 majitelem chlumeckého panství hrabětem Janem Františkem z Fünfkirchenu. Ten jej vystavěl z vděčnosti Panně Marii za záchranu života.
K areálu kostela patří také křížová cesta a řada soch světců v jeho okolí. Uvnitř se nachází krásná barokní výzdoba a několik zajímavých fresek.
V tomto kostele sedávaĺ též na arcivévodské oratoři následník trůnu František Ferdinand D´Este.
Třeboňsko je jednou z mála chráněných krajinných oblastí vyhlášených v rovinaté krajině po staletí kultivované člověkem. Lidé zde již od 12. století cíleně měnili původní nehostinnou močálovitou krajinu v důmyslnou síť umělých stok s množstvím rybníků. Téměř 35 procent rozlohy Třeboňska tvoří lesní porosty a 10 procent vodní plochy.
Třeboňsko je zařazeno na list UNESCO
V rámci programu "Člověk a biosféra" je Třeboňsko zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO (od r. 1977). V rámci Ramsarské úmluvy, která je zaměřená na ochranu a rozumné využívání přírodních zdrojů, zde byly vyhlášeny dva mezinárodně významné mokřady - od roku 1990 Třeboňské rybníky a od roku 1993 Třeboňská rašeliniště.
Na území Třeboňska se nachází velké množství různých biotopů, proto zde také potkáme rozličné druhy rostlin a živočichů. V třeboňských rašeliništích, jehličnatých a listnatých lesích a na loukách roste přes 100 druhů chráněných rostlin. Najdeme zde rovněž mnoho vzácných chráněných živočichů (různé druhy motýlů, vážek, pavouků, střevlíků, vodního ptactva a ryb). Celá oblast je proslulá výskytem ohrožené vydry říční a orla mořského.
Nejcennější části Třeboňska představují následující maloplošná zvláště chráněná území.
Národní přírodní rezervace:
- Stará řeka,ervené blato,
- Ruda u Horusic,
- Velký a Malý Tisý,
- Brouskův mlýn,
- rybník Žofinka
Národní přírodní památky Třeboňska:
- národní přírodní památka Vizír,
- národní přírodní památka Terčino údolí,
- přírodní památka Slepičí Vršek,
- lesní rybník s rašeliništěm poblíž Chlumu u Třeboně
20 přírodních rezervací:
květnaté bučiny Bukové kopce, říčka Dračice, niva Horní Lužnice, Horusická blata, Krabonošská niva, Losí blato u Mirochova, meandry Lužnice, louky Na Ivance, Novořecké močály, rybník Olšina u Přeseky, pískový přesyp u Vlkova, rašeliniště Hovízna, rašeliniště Pele, rybník Rod u Frahelže, rybník Ruda u Kojákovic, rybníky u Vitmanova, Staré jezero, Široké blato, Trpnouzské blato, rybník Rožmberk, Záblatské louky
5 přírodních památek:
- Kozí vršek,
- Lhota u Dynína,
- pískovna u Dračice,
- Slepičí vršek a Soví les.
další informace najdete na www.trebonsko.cz